Už pojedenácté se běželo večerní Třebíčí. Tentokrát se vzpomínkou na Petra Mezlíka a na podporu Ondřeje Zmeškala.

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Petr Herbrych

za 14 hodin

TŘEBÍČ (herb) - Procházet se potemnělou Třebíči je romantika největšího kalibru. Taková procházka uličkami židovské čtvrti a následný výhled z Hrádku na město rozprostřené pod hvězdami se dá označit za sázku na jistotu. Ovšem daleko větší pecka je si tuto trasu společně s dalšími nadšenci proběhnout. Tento zážitek každoročně na podzim nabízí sportovní veřejnosti Běh noční Třebíči. Nazout běžeckou obuv, případně nasadit čelovku a postavit se na startovní čáru již tradičního běhu se o pátečním večeru 7. listopadu odhodlalo nad tři stovky běžců.

Zanedlouho se Třebíč rozzáří vyhlášenou vánoční výzdobou. Ačkoliv do adventní doby ještě nějaká ta chvíle zbývá, i tak město počátkem listopadu zpestřila blikající světýlka. Ne ale žárovkami u sobů, saní a hvězd, nýbrž čelovkami. Ty se už za těch jedenáct let staly jistým symbolem Běhu noční Třebíčí. Vždyť také ústřední motto závodu zní S čelovkou a s úsměvem. Svému sloganu dala akce znát už od samého začátku. Ke startu se jako první postavili mladí běžci. Celkem pro sedmdesát dětí od šesti let a mladší až po patnáctileté žákyně a žáky byla připravena běžecká trasa na Karlově náměstí. Jen na základě ročníku narození se lišila vzdálenost. Zatímco na nejmenší čekal rovný 100metrový úsek, žáci už běželi okruhy dlouhé 350, 700 a 1050 metrů. O sedmé hodině večerní pak odstartoval hlavní závod pro dorost a dospělé. Běžecká trasa sice byla klasická, ovšem v něčem byl letošní ročník oproti těm předchozím krapet jiný.

Organizátoři zde dali vzpomenout na svého kamaráda, celoživotního sportovního nadšence a někdejšího spoluorganizátora Petra Mezlíka. Ten bohužel od jara letošního roku veškerý sport v Třebíči už sleduje pouze shůry. Také před samotným startem hlavního běžeckého závodu na počest Mezlíka držely více než dvě stovky nachystaných běžců minutu ticha. Veškeré štěbetání, tleskání a hecování tak rázem utichlo. Až po tiché vzpomínce došlo k samotnému zahájení hlavního běhu, který odstartoval nevidomý sportovec Ondřej Zmeškal. Právě jej běžci letošního ročníků svou účastí podpořili. Když v ději pátečního večera trochu předběhneme, na konci akce předali organizátoři Zmeškalovi šek ve výši 33 333 korun.

Zpátky však k samotnému závodu. Abychom věděli, o čem přesně psát, a abychom načerpali osobně veškeré dojmy, trasu jsme si zaběhli také. A nutno říci, že to tedy žádná selanka nebyla. Od Národního domu na Karlově náměstí vedly kroky dvou set čtyřiceti běžců průchodem na dolní straně do židovské čtvrti. Po putování zdejšími uličkami pak nastala zřejmě nejtěžší část, klikatý a táhlý kopec po Skalní ulici až k židovskému hřbitovu. Jistou úlevou mohla být následná cesta Cyrilovou ulicí a Kočičinou směrem na náměstí. Dorostenci se po jednom okruhu vydali zpět před Národní dům, ženy a muže čekalo repete zmíněné trasy. V dámském případě dvakrát, u mužů třikrát. Třetí vyběhnutí až nekonečného stoupání bylo pro mnohé běžce pořádnou zkouškou vůle a odolnosti. Ale za ty vyplavené endorfiny a následný pocit po doběhnutí do cíle a obdržení pamětní dřevěné medaile to rozhodně stálo.

Pohled na první příčky letošního Běhu noční Třebíčí není nikterak překvapivý. Stupně vítězů totiž obsadila v běžecké komunitě dobře známá jména, respektive medailové stálice. Kategorii dorostenců ovládli Matyáš Večeřa a Markéta Dvořáková z TJ Spartak Třebíč. Mezi ženami si pro první místo doběhla Jana Cidlíková, následovaná Žanetou Burešovou a Oldřiškou Kloudovou. Tři okruhy pro muže nejrychleji za necelou půlhodinu zdolal Kamil Kyrš. Druhé místo pak obsadil Zdeněk Ryšavý mladší a třetí Aleš Konečný.
Pamětní medaili letošního ročníku ale obdržel každý, kdo dorazil do cíle. Podobně jako polévku výměnou za startovního číslo, která za chladného večera náramně přišla vhod. Nehledě na umístění bylo na přítomných běžcích vidět, že se skutečně drží ústředního motta běhu: S čelovkou a s úsměvem.

Foto Jakub Mertl