Partneři zpravodajství

Yashica Events

ROXY Club Třebíč

Bowling U Kmotra

Aquapark Laguna

Chci se stát partnerem

Petr Herbrych

před 11 hodinami

Jakékoliv sněmovní volby bývají kandidujícími subjekty označovány jako právě ty nejdůležitější. V podobném duchu se také nesla kampaň před těmi letošními. Občané České republiky byli v posledních měsících obklopováni tématy mnoha zaměření, byla nabízena kontinuita stávající vlády a naproti tomu nová řešení z pravé i levé strany politického spektra. Letošní volby si však nesly jedno významné specifikum. Vůbec poprvé se konaly v době, kdy nedaleko východních hranic nadále probíhá Ruskem započatá válka. Proto také téma bezpečnosti bylo jedním z ústředních témat voleb. Nebyly však opomíjeny ani otázky zahraniční politiky, ekonomiky, školství či zdravotnictví. Jak se jednotlivým politikům podařilo přesvědčit své voliče, se ukázalo během sobotního odpoledne.

Vládní strany na svém, ANO luxovalo u konkurence

Zatímco minulé parlamentní volby přinesly napínavý závěr, kdy o vítězství koalice SPOLU rozhodly pouhé desetiny hlasů, letos bylo o prvním na pásce jasno s dostatečným předstihem. Bezkonkurenčním vítězem parlamentních voleb se stalo hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše s 1 940 507 hlasy, tedy 34,51 %. Ačkoliv v procentech se nejedná o český rekord, ten nadále drží Mirek Topolánek a jeho 35,38 % hlasů, na hlasy získalo ANO skutečné prvenství. Vítězství Andreje Babiše jistě podpořil také jeho osvědčený „vysavač“ hlasů v samém závěru kampaně, kdy zvládl na svou stranu přetáhnout voliče skrytých koalic SPD a především tedy Stačilo. Na letošních výsledcích se tak zřejmě odrazilo i to, že se propadlé hlasy z před čtyř let tentokrát zkoncentrovaly u hnutí ANO.

Subjekty z opačného názorového spektra – SPOLU, Starostové a Piráti – si v celkovém součtu dokonce oproti volbám roku 2021 polepšily. Tehdy dohromady získaly 2 333 681 hlasů, letos 2 449 395. U těchto stran a hnutí se tak může mísit hned několik pocitů. Výsledek koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) lze dřívějšími slovy Václava Klause označit jako „nevýhru“. Zisk 23,36 % není po čtyřech letech vlády zas tak špatným výsledkem, avšak naproti tomu stojí ztenčení počtu poslaneckých mandátů a konec vládního angažmá. Navíc třeba takoví lidovci se mohou díky kroužkování těšit z početného poslaneckého klubu. Což ale také nese nevoli u některých koaličních partnerů. Radost z voleb mohou mít Piráti, kterým se zvýšil počet poslanců ze čtyř na osmnáct. Mají tak nyní pouze o čtyři méně než třetí Starostové s 11,23 %.

Vedle zmíněných subjektů nově do Poslanecké sněmovny vjíždějí Motoristé sobě. Ti se dle odhadů pohybovali na hraně pětiprocentní hranice, avšak se ziskem 6,77 % hlasů navázali na loňský úspěch ve volbách do Evropského parlamentu. A je dost pravděpodobné, že svoji premiérovou účast v Parlamentu nově doplní i účastí ve vládě. Zklamání naopak zažívají protestní hnutí SPD a Stačilo. Uskupení Tomia Okamury předpovídaly průzkumy zisk nad 10 %, ovšem po sečtení výsledků se musel se svými spolustraníky spokojit pouze se 7,78 %. I přes spojení s Trikolorou, Svobodnými a PRO získalo SPD o necelá 2 % méně než před čtyřmi roky. S velkými očekáváními vstoupila do voleb další skrytá koalice, a to Stačilo, tvořená především komunisty. Těm se však návrat do Sněmovny nezdařil, s pouhými 4,30 % zůstali před branami Thunovského paláce.

Sněmovna pestrého zbarvení

Po říjnových volbách bude Poslanecká sněmovna politicky velmi pestrá, možná i roztříštěná. Pětiprocentní hranici sice překročilo šest uskupení, v dolní komoře parlamentu ale usednou zástupci hned jedenácti subjektů. Jedná se o nejvyšší počet od vzniku České republiky. Rekord dosud drželo volební období mezi lety 2017–2021, kdy ve Sněmovně působilo devět stran a hnutí. Na aktuálním složení se silně odráží spojování sil v rámci koalic. Podobně jako v roce 2021 se i pro letošek v koalici SPOLU spojily tradiční strany ODS, lidovci a TOP 09. Zmíněné také dopředu oznámily, že kandidují jako přiznaná koalice, a tak každá z těchto stran bude moci mít samostatný poslanecký klub. Naopak takoví Piráti uvolnili svá místa na kandidátce Zeleným, Okamurovo SPD zase Svobodným, Trikoloře a PRO. V těchto případech tzv. skrytých koalic tak vzniknou jedny kluby, a to pod hlavičkou Pirátů a SPD. Ostatně sněmovní řád by ani vznik vícero neumožnil. Pro utvoření poslaneckého klubu je zapotřebí nejméně deset poslanců. Zelení mají pouze dva, Svobodní taktéž, a po jednom má Trikolora a PRO.

Vyšší zastoupení žen i mladé generace

Říjnové volby nepřinesly pouze roztříštění Sněmovny na vícero subjektů, ale také značnou personální obměnu. Zásadně se zvedl počet zvolených žen. Před čtyřmi lety poslali voliči do dolní komory rekordních padesát jedna poslankyň, letos rovnou šedesát sedm. Největší zastoupení žen bude mít poslanecký klub Pirátů se Zelenými. Respektive se dá hovořit o klubu Pirátek se Zelenými, jelikož mezi osmnácti členy je hned patnáct žen. Další proměna přišla také v reprezentaci mladé generace. Roku 2021 vynesly volby do Poslanecké sněmovny pouze tři poslance pod třicet let. Letos se počet poslanců z generace Z hned zčtyřnásobil. Nejmladší poslankyní je jednadvacetiletá Julie Smejkalová reprezentující Starosty, naopak nejstarším je pětasedmdesátiletý Jan Síla z SPD.

Známá jména v poslaneckých lavicích

Ve výčtu dvou set zvolených zákonodárců se nachází hned dvaadevadesát nováčků. Když se ale člověk podívá na složení Poslanecké sněmovny o něco blíže, najde zde dlouholeté politiky, bývalé ministry, ale také známé tváře z nepolitického prostředí. Obdobně jako v roce 2021 tak i letos přinese úvodní schůze jeden zajímavý moment. Na základě abecedního rozřazení vedle sebe usednou bratři z rozličných subjektů, Tomio Okamura (SPD) a Hayato Okamura (KDU-ČSL). Je-li řeč o rodinných vazbách, nelze opomenout, že se do dolní komory vrací zástupkyně z rodiny Josefa Luxe, respektive jeho dcera Marie Kršková (KDU-ČSL) zvolená v Pardubickém kraji. A ani v dalším volebním období nesmí chybět poslanecká stálice jménem Marek Benda (ODS). Mandát poslance za hnutí ANO opět získal bývalý žokej a mnohonásobný vítěz Velké pardubické Josef Váňa. Nováčky v Parlamentu jsou kupříkladu textař, marketér a někdejší frontman J.A.R. Oto Klempíř (Motoristé sobě) či Miss České republiky 1995 a Miss Europe 1995 Monika Brzesková (KDU-ČSL).

Poslanecký zvěřinec: Ryba, Beran, Činčila a Vlček

Kraj Vysočina téměř kopíroval celostátní výsledky. Také zde se z jasného vítězství těšilo hnutí ANO v čele s poslankyní Monikou Obornou (36,11 %). Další výrazná politička, ministryně spravedlnosti Eva Decroix, vedla kandidátku koalice SPOLU, s níž obsadila druhé místo (23,28 %). Na zdejší kraj připadlo celkem jedenáct poslaneckých mandátů, přičemž hned sedm se přerozdělilo mezi první dva subjekty. Mandát za ANO vedle Oborné obhájili poslanci Drahoslav Ryba a Josef Kott, nově se také vytváří poslanecká jmenovka pro náměstka hejtmana Kraje Vysočina Otta Vopěnku. Koalice SPOLU pak v Kraji Vysočina vysílá do Prahy dva nováčky, nikoliv však politické, ale sněmovní. Jedná se o bývalého hejtmana Vítězslava Schreka za ODS a lidoveckého analytika na ministerstvu práce a sociálních věcí Benjamina Činčilu. Po jednom mandátu zde pak získaly další úspěšné subjekty. Své druhé funkční období ve Sněmovně započne současný ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (Starostové), o jedno více poslanec za SPD Radek Koten. Po odmlce jednoho volebního období se do dolní komory vrací zástupce Pirátů z Vysočiny. Tentokrát jím je lídryně a terapeutka z Moravských Budějovic Barbora Pipášová. Mandát zde získali také Motoristé, jmenovitě diplomat Karel Beran ze středočeského Brandýsku.

Na Vysočině zamíchal s pořadím pouze bývalý hejtman

Také letos se zvučným tématem v povolebních analýzách stal fenomén kroužkování. V roce 2021 se kroužky nejčastěji zmiňovaly v souvislosti s koalicí PirStan. Tehdy z celkových sedmatřiceti získaných mandátů pouze čtyři náležely Pirátům, zbytek výhodně získali Starostové. Letos se pro změnu v této souvislosti zase zmiňují kroužkovaní hejtmani za ANO, skokani od lidovců či ztráty ODS. Kupříkladu v Moravskoslezském a Zlínském kraji byli lídři občanských demokratů – Zbyněk Stanjura a Stanislav Blaha – dokonce vykroužkováni. Zde na Vysočině však voličské kroužky nikterak zásadní změny nepřinesly. Pouze na kandidátce koalice SPOLU získal druhý největší počet preferenčních hlasů Vítězslav Schrek, ze čtvrtého místa poskočil na druhé a stal se poslancem.

Kroužkování se také týkalo současných hejtmanů za ANO, které hnutí šalamounsky umístilo na poslední místa svých kandidátek. Bylo tak na voličích, zda chtějí své hejtmany na krajských úřadech i v parlamentu. Vyšvihnout se z poslední příčky se například povedlo Richardu Brabcovi v Ústeckém kraji, Ladislavu Oklešťkovi v Olomouckém kraji a Kamalu Farhanovi v Plzeňském kraji. Stávající vysočinský hejtman Martin Kukla sice na 20. místě obdržel 4 446 hlasů, o necelé tři stovky méně než lídryně Oborná, na posun a zisk mandátu to však nestačilo.

Nejčastěji kroužkovaným kandidátem se na Vysočině stala ministryně spravedlnosti a lídryně SPOLU Eva Decroix. Jedničku u jejího jména zakroužkovalo hned 11 492 voličů. Dále nejvyšší počet preferenčních hlasů získali její kolegové Vítězslav Schrek (9 239), Benjamin Činčila (7 531) a Romana Bělohlávková (5 893). Posledně zmíněná poslankyně i přes tolik kroužků ale mandát neobhájila. Nezdařilo se ani lídrovi TOP 09 Janu Matějkovi (4 763 hlasů). Až tedy za pěticí kandidátů ze SPOLU se v žebříčku preferenčních hlasů umístili Monika Oborná (4 716) i Lukáš Vlček (4 102).