Partneři zpravodajství

Yashica Events

ROXY Club Třebíč

Bowling U Kmotra

Aquapark Laguna

Chci se stát partnerem

Jan Uher

za 1 týden

Třebíč a Okříšky se mohou pyšnit dalším špičkovým sportovcem, kterým bezesporu Kristýna Gallová je. Bývalou atletku úraz na čas připravil o radost ze sportování, a když se rozhodla protáhnout svaly v posilovně, zjistila, že zvedá víc než ostatní vrstevnice a že její doména není stadion, ale činka. Díky svému příteli zjistila, co by se svým talentem mohla dokázat, a po cílevědomém tréninku, který trval něco málo přes rok zazářila 1. listopadu letošního roku na 12. mistrovství České republiky v silovém trojboji v Benešově. Zlatou medaili získala v dřepu s výkonem 182,5 kg a stříbro v mrtvém tahu se stejným výkonem 182,5 kg! V bench pressu zvládla „pouhých” 87,5 kg.

Jak se tak rychle stoupá na vrchol? A co je to vlastně ten silový trojboj? Pozvali jsme Kristýnu do redakce a poprosili ji o rozhovor.

Jak se stane, že se z normální křehké dívky stane vzpěračka… dá se vlastně říct vzpěračka?
Ne, vzpírání je úplně jiný sport! Správně byste měl říct powerlifterka.

Pro spoustu lidí v tom není rozdíl. Prostě zvedáte činky. Jaký je v tom rozdíl?
Je to úplně jiný sport. My máme tři disciplíny – dřep, bench a mrtvý tah. Vzpěrači zvedají činku nad hlavu. Technika i rizika jsou úplně jiné.

Tak dobře. Jak tedy vypadá tento sport konkrétně?
Je to vlastně silový trojboj, kde jsou tři disciplíny: dřep, bench a mrtvý tah. A v těchto třech disciplínách se soutěží dohromady. Součet bodů tří disciplín dá vítěze celého trojboje. Ale pak se ještě hodnotí i jednotlivé disciplíny.

Proč jste se rozhodla právě pro silový trojboj?
Úplnou náhodou. Dlouho jsem dělala atletiku, ale po nepříjemném úrazu kolene jsem se sportem na čas úplně skončila. Když jsem se po letech vrátila do posilovny jen proto, abych se zase trochu hýbala, zjistila jsem, že mám výrazně větší sílu než ostatní holky. U dřepu jsme se dostali až na sto kilo a pořád to šlo. Přítel mi pak navrhl, ať zkusím i mrtvý tah – a tam jsem hned zvedla 120 kilo. V tu chvíli nám došlo, že to asi nebude náhoda.

Věděla jste tehdy vůbec, že silový trojboj jako sport existuje?
Vůbec ne. Před rokem a půl jsem netušila, že nějaký takový sport je. Všechno jsem se začala učit za pochodu.

Máte trenéra, nebo se připravujete sama?
Oficiálního trenéra nemám. Hodně mi pomohl přítel, který cvičí už roky a měl nastudované základní postupy. Navíc jsem dostávala rady i od kamarádů z posilovny, kteří už závodí. Postupně jsem se naučila poslouchat vlastní tělo a dnes si tréninky dávkuji sama. Netrénuji klasicky podle týdnů jako většina lidí. Řídím se tím, jak se cítím v jednotlivých fázích menstruačního cyklu. Některý týden jedu těžší váhy, jindy naopak zvolním. Viděla jsem tenhle systém v zahraničí a zatím se mi osvědčil.

Ovlivnil silový trojboj váš životní styl?
„Ani ne tolik, protože já jsem byla sportovec od malička. Atletika, basket, florbal… vždycky jsem byla v pohybu. Spíš mě to jen přesměrovalo jinam. Také jsem cílevědomá a tvrdohlavá, a to se mi teď hodně hodí.

Není silový sport pro ženy zdravotně rizikový?
Pokud se všechno dělá technicky správně, tak ne. Naopak – silový trénink zpevňuje střed těla, záda, celé svalstvo. Dokáže i zlepšit menstruační cyklus, a dokonce se v přiměřené míře doporučuje i těhotným ženám. Riziko je stejné jako u jiných sportů.

Jak jste vaše první závody prožívala?
Nejdřív jsem musela projít oblastními závody, kde jsem vyhrála svoji váhovou kategorii, a dokonce i celkové pořadí žen podle bodů. Díky tomu jsem se nominovala na mistrovství republiky.

Do Benešova jste tedy nejela jen na zkušenou…
Ne, jela jsem tam vyhrát. Věřila jsem, že se umístím. Vyhrát celé mistrovství jsem si samozřejmě dala jako cíl, i když jsem věděla, že podle čísel to nebude jednoduché. Ale jednu disciplínu – dřep – se mi vyhrát podařilo.

Jak vypadá vaše psychická příprava před závody?
Na tréninku se trápím, ale závody si jedu užít a vyhrát. Nejsem nervózní. S tím problémy nemám. Díky tomu se dokážu maximálně soustředit a opravdu si to užívám.

Jak vaši kariéru prožívá přítel, který vás ke sportu přivedl?
Řešíme spolu úplně všechno. Každý trénink, každé váhy. Je mi opravdovou oporou.

Letos jste zazářila i na dalším mistrovství…
Ano, 16. listopadu jsem startovala na mistrovství republiky v benchpressu v Karviné a ve své kategorii jsem vyhrála.

Pod jaký klub vlastně patříte?
Jsem vedená pod klubem v Rosicích. V Třebíči oddíl zatím není.

Uvažovala jste třeba o tom, že byste založila oddíl i v Třebíči?
Do budoucna možná, ale teď se chci soustředit hlavně na sebe.

Jak je to v trojboji s dopingem?
V oficiálních soutěžích pod Českým svazem silového trojboje probíhají antidopingové kontroly. Existují však i jiné organizace, kde se to tolik neřeší, ale tam já závodit nechci.

A co nějaké doplňky stravy?
Ty samozřejmě ano. Hlavně bílkoviny, vitamíny a minerály. Anabolika nikdy – to je pro mě absolutní tabu.

Která z disciplín je pro vás nejtěžší?
Jednoznačně benchpress. Technicky je to pro mě nejnáročnější. Hodně lidí má naopak největší problém s dřepem.

Jak vypadá váš běžný tréninkový týden?
Tři tréninkové dny a jeden volný. Jeden den dřepy a nohy, druhý den bench a horní polovina těla, třetí den mrtvé tahy a záda. K tomu občas plavání, dlouhé procházky, brusle.

Jaké jsou vaše sportovní cíle?
V březnu by mělo být mistrovství Evropy, pravděpodobně na Maltě. A pak bych se chtěla dostat i na mistrovství světa.

A osobní plány?
Ráda bych do budoucna omezila práci v nemocnici na částečný úvazek a víc se věnovala sportu. Rodinu určitě chci, myslím, že se to dá všechno skloubit.

A úplně na závěr: co byste poradila holkám, které by to chtěly zkusit?
Začít pomalu, s malými váhami, učit se techniku. Klidně i bez činek, jen s vlastní vahou. A hlavně se nebát.