Petr Herbrych

před 3 hodinami

RADOŠOV (herb) - První zářijový den není spjat pouze se začátkem nového školního roku, ale také s osobou svatého Jiljí. Uplynulý víkend se tak konaly pouťové slavnosti v Hartvíkovicích a Heralticích, kde jsou kostely právě tomuto poustevníkovi zasvěceny. Vedle velkých chrámů se však na Třebíčsku k poctění sv. Jiljí nacházejí i drobnější stavby. Od roku 2010 jedna Boží muka stojí například uprostřed radošovské přírody, v sousedství rybníku Vavrovec. Zde se také ku příležitosti svátku patrona myslivců pravidelně každým rokem z iniciativy Mysliveckého sdružení Radošov koná myslivecká mše svatá.

Svatý Jiljí patří mezi nejvýznamnější světce středověké epochy. Vždyť také tento mnich hlásající víru v 7. a 8. století patří mezi Čtrnáct svatých pomocníků, kteří ochraňují věřící před zdravotními neduhy. Ovšem vedle toho, že sv. Jiljí chrání před morem a ochrannou ruku drží i nad všemi invalidy, je společně se svatým Hubertem také patronem myslivců. To ostatně napovídají jeho atributy v podobě laňky a šípu.

Ač se mnohým může ve spojitosti s myslivostí na prvním místě vybavit svatý Hubert a jeho doprovázející jelen s křížem mezi parožím, také kult svatého Jiljí je mezi myslivci značně rozšířen. „Svatý Jiljí při nás stůj, českou myslivost vždy opatruj,“ stojí u světcovy podobizny na již zmíněných Božích mukách v Radošově. Avšak aby skutečně opatroval myslivost a všechny její členy, je zapotřebí se u světce s modlitbou na rtech přimlouvat. Ku příležitosti svátku sv. Jiljí tak každoročně činí v Radošově, kde se myslivecká mše za ta léta už stala zajetou tradici.

Také letos celebroval netradiční bohoslužbu v obklopení krás přírody kněz Pavel Bublan z kamenické farnosti. Jak už u tohoto duchovního bývá zvykem, opět s lehkým vtipem pro něj vlastním. Že se mše svatá odehrávala v honosných prostorách kostela či kaple, ale nebyl jediný netradiční prvek nedělního odpoledne. Také hudební doprovod byl tematicky myslivecký, o něj se totiž společně s chrámovým sborem od svatého Martina z Kralic nad Oslavou postarali Babylonští trubači. Punc výjimečnosti celé akce pak dodávala přítomnost vážených pánů z Řádu svatého Huberta s dravým ptactvem na rukou.

Cestu do Radošova si po nedělním obědě nenašli pouze místní a lidé z nejbližšího okolí, ale též poutníci z protějšího konce Třebíčska. Jejich putování ale neskončilo závěrečných požehnáním, odpoledne si společně s dalšími zpestřili za místním kulturním domem poctivým gulášem od myslivců z Radošova.