Zapomeňte na Jiráskova praotce Čecha, poutavější je ten Zvěřinův

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Petr Herbrych

před 2 hodinami

TŘEBÍČ (herb) - Pověst o příchodu praotce Čecha do střední Evropy zná snad každý, pravděpodobně díky Starým pověstem českým od Aloise Jiráska. Ovšem na tuto verzi hronovského rodáka je třeba rychle zapomenout. Málo se totiž ví, že praotec s jistou vidinou do budoucnosti osídlil také Vysočinu. Jak tomu před dávnými časy bylo, osvětlil novinář a spisovatel Antonín Zvěřina ve svém novém díle s příznačným názvem Jak praotec Čech osídlil Moravu, najmě Vysočinu. Humorná a ve verších psaná knížka byla čtenářům představena v Městské knihovně Třebíč během pátečního podvečera 10. října.

Zatímco Římané mají své bratry Romula a Réma, u nás je samotný počátek osídlení dle pověstí připisován praotci Čechovi. Ten letitý příběh o příchodu slovanských kmenů a konečném zvolání na Řípu o zaslíbené zemi mlékem a strdím oplývajícím má výrazné zastoupení v naší kultuře. Avšak nabízí se zde jedna zásadní otázka. Bylo tomu skutečně tak, jak v minulých staletích předkládali pánové Kosmas, tak řečený Dalimil, Václav Hájek z Libočan nebo již zmíněný Alois Jirásek? Před samotným výstupem na horu Říp se zapomíná na Čechovo putování Moravou. Když se od Volhy skrze Karpaty vydal se svou družinou do střední Evropy, začali se Slované postupně usídlovat na Moravě. A co víc, sám praotec vizionářsky předeslal budoucnost této oblasti. Zejména pak Vysočiny. Třeba že v Jihlavě bude hrát hokejová Dukla, v Třebíči že vyroste na Strážné hoře vodojem a mnohé další skutečnosti. Tedy alespoň to tak ve svém novém díle píše novinář a básník Antonín Zvěřina.

Jak je vidno, knížka s nadsázkou přináší fantazijní příběh o prvotním osídlení námi obývané oblasti. „Já už ani nevím, o čem to je, protože jsem to začal psát ale před pěti lety. Původně to měl být takový malý úryvek někde na facebooku, pak se mi to ale rozvinulo a napsal jsem Třebíč, Jihlavu, Žďár, Havlíčkův Brod a na závěr Pelhřimov. Jsem si také říkal, že Pelhřimov tam samozřejmě musí být kvůli agentuře Dobrý den, která mě dvakrát uvedla do knihy rekordů,“ pověděl na samý úvod Zvěřina. Co se zmíněných rekordů týče, tak jeden je udělen za nejrozsáhlejší historický epos o městě. Druhý pak za nejvíce čtyřverší umístěných na sociální síť facebook během jednoho kalendářního roku. Básníku Zvěřinovi se v roce 2023 povedlo na svůj profil umístit hned 369 veršovaných příspěvků.

Že i zkušený básník se musí přizpůsobovat novým trendům, nedokládají pouze básničky zveřejňované v digitálním světě, ale také moderní pojetí recitace. To doložil i sám Zvěřina, který po vzoru básníka a hudebníka Petra Váši předvedl v knihovně tzv. fyzickou poezii. Při ní je přednes básně doprovázen různými pohyby, grimasami, pantomimou.

Zjednodušeně lze říci, že báseň tak díky recitátorovi skutečně ožívá, rozpohybovává se. Rodák ze Stříteže tento nový styl přítomným návštěvníkům osvětlil na dětské říkance Polámal se mraveneček. Pak už Zvěřina usedl za stolek, nasadil brýle na čtení a sál knihovny pobavil svými humoreskami ze života.

Oblibu Zvěřinovy tvorby nedoložila pouze účast na slavnostním křtu, ale také zájem o nově vydanou knížku s podpisem autora. Jak také básník a novinář sdělil, veškeré peníze
z prodeje poputují na dobročinné účely. Zřejmě na stavbu nového hospice v Třebíči. Mimo to však Zvěřina poodhalil také své další plány do budoucna. „Sliboval jsem, že napíšu pohádku, kterou bychom sehráli ve Stříteži a kde by hlavní roli hrála zde přítomná Jana Báňová. Ale zatím jsem napsal jen dvě stránky,“ řekl Zvěřina s nadějí, že snad dokonce roku získá pohádka jasnější obrysy. Ovšem autora čeká v příštím roce také kulaté jubileum, se kterým obeznámil své posluchače následovně: „Příští rok budu slavit kulaté výročí svého narození a zjistil jsem, že první, kdo to zaregistroval, byli silničáři. Nedávno jsem jel do Moravských Budějovic a hned u Stříteže byla kulatá značka s červeným okrajem a uvnitř byla sedmdesátka. Tak jsem si říkal, jé, oni si silničáři už všimli.“ Jak ale podtokl, šikla by se tam dodatková tabulka se jménem Antonín Zvěřina. Tak kdyby se při čtení článku přece jen nějaký ten silničář našel, tak ví, co pod značky dodat.