TŘEBÍČ (mad) – Těsně před vánočními svátky, v době adventu, vyšla nová kniha Židovský hřbitov Třebíč, která je věnována příběhu záchrany třebíčského židovského hřbitova prostřednictvím unikátních fotografií Pavla Heřmana z 80. let. Slavnostní křest nové publikace a setkání s autorem proběhly v úterý 16. prosince v Zadní synagoze. Akci svým zpěvem ozdobila Tereza Válková za hudebního doprovodu Karla Tomka.
Kniha Židovský hřbitov Třebíč prostřednictvím unikátních fotografií přibližuje podobu hřbitova v 80. letech 20. století. Nabízí nejen silný vizuální zážitek, ale i hluboký příběh záchrany jednoho z nejcennějších míst židovského dědictví u nás.
Opuštěné a chátrající pietní místo, jehož osud byl tehdy nejistý, se stalo svědkem jednoho z prvních projevů aktivity občanské společnosti v období normalizace. Kniha mapuje proměny hřbitova v čase a odhaluje příběh jeho záchrany díky nezdolnému nasazení hrstky dobrovolníků — v čele s prim. MUDr. Františkem Veselým a insp. Bohumírem Pavlíkem.
Autor fotografií se během křtu podělil o své osobní vzpomínky, vysvětlil, proč snímky vznikly „do šuplíku“ a jak se po čtyřech desetiletích staly zásadním dokumentem doby, kdy se na památky nedostávalo peněz. Díky jejich úsilí dnes hřbitov spolu s židovskou čtvrtí tvoří jedinečný celek zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO. Kmotry nové publikace se stali bratři Urbanovi, kteří ve svém volném čase po židovském hřbitově zájemce zdarma provázejí a poodhalují jeho tajemství. Jejich maminka paní Susana Urbanová (rozená Benešová), významná pamětnice třebíčského ghetta a poslední členka předválečné židovské obce v Třebíči, zemřela ve věku 87 let a právě židovský hřbitov v Třebíči se v neděli 12. září 2020 stal posledním místem jejího odpočinku.
„Tato kniha vlastně vznikla na vaše přání,“ konstatoval Pavel Heřman. Knižně byla vydána na základě loňské výstavy. „Když jsme tehdy tu výstavu dělali a měli jsme tady desítky vystavených panelů, říkali jsme si: proč to nevydat knižně? A tak se mi za pomoci města, městského kulturního střediska a hlavně ve spolupráci s dalšími spolupracovníky podařilo výstavu přetvořit do podoby knihy. Knížka má několik výhod — především tu, že se do ní vejde víc materiálu, než kolik se vejde do výstavního prostoru. A já mám obrovskou radost, že se to povedlo,“ svěřil se autor. Vystřihl pochvalu za práci grafika, na jehož bedrech stál grafický návrh i finální zpracování. Poděkoval za spolupráci historiku Rudolfu Fišerovi, který se postaral o úvod, a také architektu Jaroslavu Brahovskému, jenž napsal další kapitolu.
Třebíčský židovský hřbitov patří k nejrozsáhlejším a nejzachovalejším v České republice. Nachází se na severním svahu nad židovskou čtvrtí a je místem posledního odpočinku více než 11 000 osob. Nejstarší náhrobky pocházejí ze 17. století a celý areál dodnes vypráví silný příběh několikasetleté židovské komunity v Třebíči. Pro návštěvníky je hřbitov klidným a velmi působivým místem, které citlivě doplňuje prohlídku židovské čtvrti.
Foto HoN: Martina Dědková Chromá
