Třebíč / Molveno (pek) - Z italského Molvena se nevrátila s prázdnou. Zimní plavkyně Andrea Klementová z Klubu ledních medvědů má za sebou mistrovství Evropy, odkud si odvezla dvě bronzové medaile. Vybojovala je na tratích 100 metrů motýlek a 100 metrů znak ve své věkové kategorii. Týden strávený v Molvenu hodnotí velmi pozitivně. Přesto s typickou lehkostí a nadhledem, který je jí vlastní.
Andrea Klementová strávila v Molvenu celý závodní týden. O cenné kovy bojovala v silné konkurenci a sama přiznává, že medaile předem vůbec nečekala.
„Když jsem viděla startovní listinu, bylo mi jasné, že konkurence je obrovská a každý rok větší. Říkala jsem si, že budu ráda za jakoukoli medaili. A že když se to hodně povede, tak by mohla i cinknout hned první den. A to se stalo,“ popisuje. Druhý den přidala další bronz. „Z toho jsem měla obrovskou radost. Celkově jsem hodně spokojená,“ dodává. Závody podle ní měly výjimečnou atmosféru. „Nikdy jsem nezažila tolik sněhu na závodech. Sníh napadl hned první závodní den, bazén byl doslova obklopený sněhem a ještě pořád padal. Byla to pravá zimní atmosféra. Takhle by zimní plavání mělo vypadat,“ říká. Pro Andreu bylo příjemné i to, že se šampionát v Itálii nekonal poprvé. „Už jsem věděla, jak to tam chodí a jak to celé probíhá.“ Organizaci hodnotí bez zásadních výhrad, i když s úsměvem dodává, že zázemí by mohlo být štědřejší. „Občasné zdržení je normální. Ale když to srovnám se světovým pohárem, tak tam za menší peníze dostanete více. Tady nám nedali ani čaj,“ směje se. „Je to drobnost, ale když to stojí tolik peněz, čekali jsme lepší servis. Jinak se to ale dalo.“
Motýlek jako nejtěžší zkouška
Největší radost měla Andrea ze závodu na 100 metrů motýlek, kde získala bronz. Nejen kvůli medaili. „Tenhle závod se mi povedl nejvíc. Je to strašně těžká disciplína. První bazén ještě vypadá hezky a člověk si říká, že dobrý. Ale jakmile se otočíte a plavete zpátky, tak si řeknete… no, že už fakt nemůžete,“ směje se otevřeně. Náročnost tratě potvrdili i diváci. „Říkali mi, že to vypadalo, jako bychom se tam topili. A bohužel to mnohdy nebylo daleko od pravdy,“ dodává se smíchem. Právě kvůli technické náročnosti a ledové vodě se z tohoto závodu řada plavců odhlašovala. „Proto jsem na sebe pyšná, že jsem to uplavala a neutopila se,“ říká s nadsázkou. Výrazným úspěchem bylo i celkové umístění. Andrea skončila pátá mezi všemi ženami z celé Evropy. Navíc trať plavala dvakrát. Dopoledne rozplavbu a odpoledne finále. „To jsem byla opravdu ráda, že jsem to zvládla. Kdo neplaval sto metrů motýlka v ledové vodě, ten si to neumí představit. Je to strašně náročné,“ přiznává.
Znak potěšil, prsa méně
Na trati 100 metrů znak vybojovala další bronz. „Byla jsem spokojená. Měla jsem hezký čas. Znak pro mě většinou není úplně ideální disciplína, protože ve vodě venku, kde se koukám do nebe, často narážím do drah a trochu bloudím. To mě zpomaluje. Tady se mi to ale povedlo,“ hodnotí. Naopak ze závodu na 100 metrů prsa, kde skončila šestá, tak nadšená nebyla. „Byla jsem pomalá. Nebyl to úplný propadák, ale mohlo to být lepší,“ říká upřímně.
Čtvrté místo v polohovce o vlásek
Velkou výzvou pro ni byl také 200metrový polohový závod, tedy kombinace všech čtyř plaveckých stylů – motýlek, znak, prsa a kraul. Andrea jej na mistrovství Evropy plavala vůbec poprvé a obsadila čtvrté místo. „Bylo to o fous, klidně o půl setiny. Ale s tím se nedá nic dělat. Příště to bude lepší,“ říká. Na výkon je ale hrdá. „Na to, že jsem to nikdy neplavala, jsem si myslím velmi dobře rozložila síly. Soustředila jsem se sama na sebe a ne na ostatní. Možná právě proto to tak dopadlo.“ Uvědomuje si, že rozhodující byla část prsa. „Tam mě soupeřka předběhla. Pak jsem ji při kraulu začala dohánět. Kdyby to bylo ještě o jeden bazén delší, možná bych třetí místo dala,“ směje se.
Ledová voda a další plány
Voda měla po celý týden zhruba 1,5 stupně Celsia, poslední den se „oteplila“ na 2,5 stupně. Rozdíl Andrea téměř nepocítila. „Měla jsem kratší tratě. Prostě to byla studená voda. Kdybych plavala kilometr, tak to asi poznám,“ říká s úsměvem. Kdyby mohla závodní program změnit, vynechala by prsa. „Zjistila jsem, že to není můj šálek kávy.“ Naopak motýlka a znak by si nechala. „To je pro mě vždycky výzva.“ Polohový závod je ráda, že si zkusila, ale kilometr tentokrát vynechala. „Kdyby nebyl v jeden den s polohovkou, možná bych ho dala. A taky to bylo drahé jako prase,“ dodává s typickým humorem. Konkurence v zimním plavání podle ní rok od roku sílí, zvlášť v její kategorii. „Je vidět, jak těžké je získat medaili. V motýlku jsem byla třetí v kategorii, ale celkově pátá. To jen ukazuje, jak silná ta konkurence v mé kategorii je. Tak snad budu brzy starší,“ směje se.
Sezonu ale Andrea rozhodně nekončí. Čeká ji mistrovství světa ve Finsku, mistrovství České republiky na trati 750 metrů prsa a závody ve Švédsku v rámci světového poháru, kde chce letos zabodovat. Do toho ji čekají státnice, bakalářská práce a řada dalších povinností. „Je toho hodně,“ uzavírá skromně.
